Není POV jako POV aneb půjčujete vozidlo ?

Povinné ručení patří mezi nejfrekventovanější pojistné produkty na trhu vůbec. První a mnohdy poslední srovnávací kriterium bývá cena. Argument?

Případné plnění je zájmem poškozeného a kvalita plnění prý nemusí pojištěného podle rozšířeného názoru vůbec zajímat… Odborný pohled přináší právnička JUDr. Petra Carvanová, specialistka společnosti EUCS.cz na tuto oblast. Cena není vše.

Výše limitu také ne!

Mělo  by tedy pojištěného v konečném důsledku zajímat, jak kvalitně je z povinného ručení pojišťovnou poškozenému plněno? U flotil lze na povinném ručení dosáhnout poměrně zajímavých finančních úspor a obvykle pojištěný skutečně nemusí řešit, jak kvalitně je poškozenému z povinného ručení plněno.Není tomu tak vždy, mohou nastat situace, kdy bude více než důležité, jak kvalitně bude pojišťovna plnit. A nejde pouze o maximální limit plnění, který je v České republice žalostně nízký. JUDr. Petra Carvanová pro srovnání uvádí, že např. v Itálii jsou běžné pojistné limity v částkách kolem 500 mil. korun na jednu pojistnou událost. V České republice tento limit činí nejméně 35 mil.Bohužel existuje celá řada případů, kdy bylo soudem přiznáno odškodnění vysoce přesahující tento limit, a rozdíl jde potom z kapsy právě osob za škodu odpovědných.

Kde uplatnit náhradu škody?

Obecně platí, že pojišťovna hradí na základě uzavřené smlouvy a ve spojení se zákonem o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla za pojištěného provozovatele vozu vzniklou škodu. Tu však může způsobit i osoba odlišná od provozovatele, např. někdo z rodiny, komu auto půjčil. JUDr. Petra Carvanová uvádí, že platí také druhý obecný princip, a to, že za vzniklou škodu odpovídá podle občanského zákoníku jak provozovatel vozidla, tak i řidič, pokud je osobou odlišnou od provozovatele. Poškozený má právo volby, u koho škodu uplatní:

  • Může ji uplatnit u provozovatele vozidla
  • u pojišťovny, kde má provozovatel vozidla uzavřené povinné ručení, ale také
  • u řidiče vozidla, pokud jde o obecnou odpovědnost.

Primárně se náhrada škody uplatňuje u pojišťovny. Ale co nastane v okamžiku, kdy pojišťovna odmítne škodu uhradit nebo zaplatí jenom část vzniklé škody? Potom je obvyklé se s nárokem obrátit přímo na vlastníka, resp. provozovatele vozidla. Přibývají případy, kdy v rámci trestního řízení byla poškozenému přiznána náhrada škody ve výši statisíců korun, neboli viníkovi byla uloženapovinnost škodu uhradit.

Rychlá cesta k exekuci

Pravomocný rozsudek z trestního řízení je exekučním titulem,” říká JUDr. Petra Carvanová. “Pokud viník náhradu škody přiznanou rozsudkem neuhradí (v domnění, že to má za něj hradit pojišťovna), může se poškozený obrátit přímo na exekutora, a ten může konat velmi rychle. V konkrétní situaci to může probíhat tak, že odsouzený viník předloží rozsudek své pojišťovně, a jelikož byl řádně pojištěný, očekává, že pojišťovna škodu uhradí. Pojišťovna však může uhradit např. pouze čtvrtinu vzniklé škody a zbývající část náhrady odmítne proplatit s odůvodněním, že výše škody přiznaná v trestním řízení je podle jejího názoru sporná.

Co můžete dělat, když je trestní rozsudek pravomocný, poškozený čeká na plnění a Vám hrozí exekuce? Svízelná situace. Pojištěnému provozovateli (v případě, že byl řidičem) nezbývá nic jiného, než poškozenému rozdíl, který pojišťovna odmítla poskytnout, uhradit a domáhat se teprve následně soudní cestou po pojišťovně toho, co provozovatel poškozenému podle pravomocného rozsudku uhradil. Avšak ne vždy má provozovatel vozidla k dispozici stotisícové částky, aby mohl škodu zaplatit a pak čekat i několik let, než svůj nárok vysoudí zpět.

Plnění z POV není jen věcí pojišťovny a poškozeného!

Z uvedeného příkladu je zřejmé, že plnění z povinného ručení není čistě věcí pojišťovny a poškozeného, ale týká se velmi i samotného provozovatele pojištěného vozidla, což není úplně obecně známo.